Teď mám těžké období,není lehké ale těžké.Jako kámen mě tíží úzkosti a strach.Každá úzkost je pro mě jak vrah.Zabíjí chuť k životu a i mojí jistotu.Brání mi v normálním žití,připadám si jako moucha v síti. Nemůžu nic dělat, můžu tak akorát čekat až to přejde a moje chuť k životu a síla se najde. Síla k normálnímu žití. Úzkosti a strach, to je to co mě v poslední době tíží.Strach a úzkost mě paralizují a můj každodenní život omezují. Jsem schopná jít tak akorát do práce, na ostatní věci nemám sílu bez legrace. Musím se do všeho nutit.Někdy se donutím,někdy ne.Říkám si snad se to nepomine.Ale štve mě to. Mám tolik plánů a práce,příjde strach a úzkost a já jsem zralá na matrace.Buďte rádi, že jste zdraví, a že máte sílu že vás život baví.